Historie

dávná i nedávná

2013

  • v červnu se uskutečňuje historicky první vystoupení na vlašimské hvězdárně, za jehož účelem se schází otcové zakladatelé Míra a Milan, aby ve složení bicí a umělecký přednes veřejně předvedli Liborův dar k Mírovým padesátinám - zhudebněnou báseň "Skončil jsem v jistotě"

2014

  • na základě loňského úspěchu a pozitivních ohlasů soubor opakuje své vystoupení na vlašimské hvězdárně, tentokráte již rozšířený o třetího člena - Luboše, který přináší do celkového soundu kapely zvuky fléten, které později používá i Milan

  • rok 2014 se stává pro kapelu naprosto zlomovým, když její členové přijímají výzvu spřízněné vlašimské skupiny Dylan Blues a odehrají společně svůj 1. oficiální koncert na vlašimském koupališti; spolu pak zahrají ještě v Milovanicích

  • kapela pořádá a vystupuje vzpomínkový festival k příležitosti 40tého výročí Prvního festivalu Druhé kultury, tzv. Hannibal's Wedding v Postupicích, kde vystupuje po boku The Plastic People of the Universe a dalších ikon českého hudebního undergroundu; přítomen je rovněž Lukáš, zatím jako nic netušící návštěvník festivalu

2015

  • do kapely přichází kytarista Libor, dosavadní dvorní autor textů; první koncert na hvězdárně odehrává ještě na akustickou kytaru, brzy ji ovšem odkládá a bere do ruky elektrickou kytaru

2016

  • Milan postupně utlumuje své působení v kapele a stává se jakožto jeden z otců zakladatelů jejím čestným a hostujícím členem

  • členové souboru chtějí zvuk kapely obohatit o druhou kytaru; festival Routa pak řízením osudu přináší nejen úspěšné vystoupení ale je zde také osloven Lukáš, který nadšen koncertem Nazdárků pozvání na zkoušku a posléze i post sólového kytaristy přijímá; přes léto pak probíhá intenzivní zkoušení repertoáru

  • podzim přináší nabídku několika koncertů, které kapela absolvuje již v novém obsazení

  • SvatoMartinský koncert na petrovickém mlýně nabízí nejen obligatorní husu, ale i spolupráci s výtvarníkem Martinem Velíškem
  • do Adventní doby pak vstupují Nazdárci vystoupením na vernisáži obrazů Martina Velíška ve Východočeské galerii v Pardubicích s Martinovou slepicí na triku, sněhem za okny a Jardou Švecem (coby hostem a známkou Punku)

2017

  • po zdařilém koncertu v pražském Drinopolu si v březnu Nazdárci odbývají svojí nahrávací premiéru, jak jinak než ve štěpánovské Sokolovně; bratře Tyrši, sestro Táňo, děkujeme
  • v červnu odehrávají Nazdárci v Praze "U Holečků" jedinečný projekt: "Koncert pro Táňu"

  • v září odehrávají Nazdárci společný koncert s předskakující Garáží

  • od podzimu se v nástrojovém obsazení objevují nově i housle, které dosti neohrabaně, ale s o to větší vervou obsluhuje Lukáš, neustále přemítajíce o jejich skřížení s kytarou

  • za celý rok odehrají Nazdárci doposud nebývalých 16 koncertů v prostorách charakterem oscilujících od "absolutního Undergroundu" přes hospody, sálky a sály až po oficiální koncertní pódia, určené do té doby pouze etablovaným hudebníkům provozující klasickou hudbu (více vizte sekci Odehrané koncerty)

  • publikum při koncertech Nazdárků připomíná stále více sociologický guláš tvořený nejrozmanitějšími ingrediencemi (hudební teoretici a historikové zde spatřují jistou podobnost s neméně slavnými uskupeními typu PPU či Velvet Underground) prostí dělníci kultury v tom vidí dávno objevenou pravdu, že zkrátka "Hudba spojuje"

  • rok 2017 je tedy opravdu nabitý nepřeberným množstvím hudebních i lidských setkání

2018

  • pokračují koncertní vystoupení na již zaběhlých, ale i nových místech

  • Nazdárci se stávají obětí mystifikace, když se k nim dostává zpráva, že mají hrát v Domě U Kamenného zvonu v Praze na vernisáži obrazů Martina Velíška; nakonec vyjde najevo, že Martin Velíšek výstavu sice chystá, ale na Špicberkách a hrát mu tam nebudeme my, ale kapela Už jsme doma; Vyrovnali jsme se s tím s veškerou důstojností a zůstali jsme doma, však oni si na nás ještě vzpomenou...

  • neustálá Liborova tvůrčí energie způsobuje, že se Nazdárci nestačí učiti novým jeho skladbám v tempu, v jakém je Libor ze svého nitra líbán múzami chrlí

  • v měsíci květnu a červnu pozorujeme zajímavý atmosférický úkaz, kdy energie vznikající při živém vystoupení Nazdárků pod širým nebem způsobuje akcelerovanou kumulaci srážkových mraků nad pódiem a přilehlém okolí a následný prudký a vytrvalý déšť, nezřídka doprovázený bouřkou

  • v měsíci červenci během našeho koncertu ve vlašimské restauraci "U nádraží" známé rovněž jako "Raketa" dochází k zázraku podobnému zázraku v Lurdách; vetchý stařec a invalida, dopravivší se na koncert o páru francouzských holí tyto během vystoupení odhazuje, začíná divoce a nespoutaně křepčit, předvádí variace na tanec sv. Víta a po skončení odchází pevným krokem a bez jakýchkoliv podpůrných prostředků neznámo kam; zmíněný pár francouzských holí, opřený dodnes v levém zadním rohu zmíněné restaurace je toho důkazem

  • na červenec rovněž domluvil náš přítel a věrný fanoušek Hannibal koncert společně s polovinou dříve věhlasné skupiny PPU (již nevíme zda se jednalo o část "The Plastic People" nebo "of the Universe"); bohužel pořadatel nakonec náš koncert odvolal s odkazem, že se jedná o "příliš velkou alternativu"; doposud jsme mysleli, že hrajeme spíše syrovější bigbít, či jak nás označili někteří z našich fanoušků "Punk Blues"; nicméně toto zdůvodnění neúčasti na výše uvedeném koncertu nás celkem mile potěšilo, přeci jen, jak tvrdil Milan Knížák: "Plastici jsou kavárenská kapela"

  • díky naší Táně má naše kapela placky (dokonce v dvojím barevném provedení), čímž se zařazuje po bok světově proslulých hudebních těles a jiných prostorových útvarů; fanoušci, neváhejte se o ně během našich koncertů přihlásit

  • v měsící srpnu hrajeme na naší oblíbené Znosimské bráně tzv. "Výroční koncert" doplněný po vzoru našich přátel z Pink Floyd a The Velvet Underground o vizuální prvky v podobě projekce diapozitivů (a to prosím barevných)

  • Po vydařeném "dušičkovém" koncertu v rámci Domašínského festivalu plní Luboš své letní avízo a přestává být Nazdárkem. Krátce na to získávají Nazdárci nového člena Igora a spolu s ním celou sadu foukacích harmonik. Zvuk kapely se mění, ale Nazdárci zůstávají a vstupují do roku 2019 v nové sestavě...

2019

  • Rok 2019 s sebou přinesl dle očekávání řadu nečekaných zvratů a událostí, které by snad ani Nazdárci nečekali.
  • Po několika měsících společného zkoušení nás opouští Igor, přinášející do zvuku Nazdárků svými harmonikami a dvanáctistrunnou kytarou větší řád a bluesový feeling (což koneckonců můžete slyšet nelépe na naší živé nahrávce z květnového hraní v Domašíně (Nazdárci - Live at the BirthDay Party, 4. 5. 2019)). Na uvolněné místo téměř okamžitě nastupuje nová posila František se svými dechovými nástroji vyrobenými ponejvíce z plastových vodovodních trubek a zanedlouho i pozounem, rovněž plastovým. Zvuk Nazdárků se tak vrací ke své divokosti, neučesanosti plné disonantních a pouze zdánlivě falešných tónů. Květnové domašínské hraní znamená alespoň jednorázový návrat Luboše, jakožto čestného hosta.
  • Jaro a později i další roční období přibáší Nazdárkům příležitost k celé řadě nádherných hraní na úžasných místech se skvělými kapelami a plné krásných zážitků. Jmenujme alespoň některé: vystoupení skupiny Hadem pro mého munga na postupickém festivalu, májový koncert pod valečským zámkem společně s The Mordors, neuvěřitelně svobodný festival Krákor v Ostopovicích u Brna, tradičně domácí festival Routa, kde začalo tentokráte pršet až po našem vystoupení, Křičfest v Chříči, koncert v popovické tvrzi, Sraz závadové mládeže v Častoboři, kde jsme si opět zahráli s Yamabushi Vlasty Matouška, Zahradní slavnost společně se Sborem hudby (kde jsme si málem zahráli i spoječně s olomouckou legendou Free Jazz Trio), koncert v prostředí kostelu sboru CČSH ve Vlašimi, anebo triumfální listopadový koncert ve vyprodané pražské Balbínce (na Youtube je k dispozici video). Vše spojeno se zážitky z cest na a zejména z těchto akcí.
  • Určitě rovněž nezapomeneme na vtípek našich fanoušků v pražském klubu Fatal anebo dosud chybějící povinnou zkušenost všech správných kapel z festivalového hraní, kdy jsme díky několikahodinovému skluzu v programu hráli až o půl třetí pro několik vytrvalců, kterým nevadil stále sílící déšť. Toto památné vystoupení nakonec po cca půl hodině ukončil zvukař festivalu, jehož strach nad osudem jeho aparatury zvítězila nad do té doby prakticky bezbřehou trpělivosí a jednoduše nás vypnul a vyhnal. Nu což, odpustil jsem mu hned druhý den.
  • Na zářijové Zahradní slavnosti jsme byli již podruhé svědci Lurdského zázraku uzdravení chromého, tentokráte dokonce zaznamenaného na digitální filmový materiál a uveřejněný na Youtube, kdy chromý po poslechu naší hudby odhazuje berle a kráčí již bez jejich opory. Tentokráte byli této události přítomni dokonce i minimálně dva doktoři, z nichž jeden byl přímo objektem tohoto zázraku. Inu, hudba nejenže spojuje, ale i uzdravuje...
  • TO BE CONTINUED...



Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky